RAINBOW - den po dni - den DEVÁTÝ

Devátý den na jezeře Rainbow

Ahoj kamarádi,
dnes ráno déšť, 8 stupňů, přes den polojasno 13 stupňů a večer opět déšť a poměrně čerstvý severozápadní vítr.
Tak dneska se nám rybaření na stanovišti 1 pěkně vyplatilo.
Jako obvykle po změně místa, jsme byli pěkně "domlácení" a utahaní. Ještě štěstí, že to tady známe a tak jsme lavice a zákoutí hledali velmi snadno a já si dobře pamatuji ty místa, kde mě v loni "vypekli" ti 2 velcí. Zkušenost je k nezaplacení.
Jeden prut jsem jako obvykle dal téměř pod nohy, kde nám strmě padá břeh do hloubky 5 m a tam vytváří asi 10 m plošinu než spadne na definitivních 8 m, což je tady maximum. Sice nemám rád, když šokovku mám ještě na navijáku, ale s dostatečně povolenou brzdou to jde.
Těsně po půlnoci mě probudila brutální jízda právě na tomto prutě. Než jsem se obul a vymotal k prutu, kapr si odebral minimálně 20m, takže na nějaké problémy se šokovkou jsem už vůbec nemusel myslet. Taky jsem ho pořádně zaseknul, protože to bylo pěkně nakrátko a s lehkým odpadávacím olovem.
Fantazie!!!!! To byl úprk. Když už jsem byl na lodi, tak to šlo ráz na ráz. Výkon motoru s novou baterkou naplno a během pár vteřin jsem byl na volné vodě, kde mezitím kapr úspěšně prchnul.
Než jsem ho měl pod lodí, tak jsem ujel minimálně 50m. "Hmm, to bude nějaká splašená 10", pomyslel jsem si, ale kaprovi se vůbec na hladinu nechtělo. Vytrvalý tupý tah mě dával naději, že to snad bude i něco většího. Takhle jsme se přetahovali minimálně 10min, než se mi zdálo, že kapr polevuje. Když už to vypadalo, že ho vytáhnu, aby si loknul vzduchu, opět nápor a rychle dolů. "Je to bojovník" napadlo mě a taky jsem si hned vzpomněl na úžasné boje s kapry na Cassienu, kde mají pod sebou velkou hloubku a bojují "do posledního dechu". Tady to bylo něco podobného, protože jsme se mezitím přesunuli na největší, skoro 9m hloubku. "Tak, snad už konečně půjdeš ven, ty holomku" řekl jsem nahlas a toužebně si přál, abych se spletl a vyvalila se šupinatá masa, jak minulý týden, když jsem ztratil svoji životní rybu o vázku.
Konečně se ukázal a.............."je malý", pomyslel jsem si, když jsem zahlédl jeho bříško v černé kalné vodě. Teď už jsem ho nešetřil a pořádně se opřel do prutu. Za chvíli jsem ho měl v podběráku a byl jsem z toho unavenější než sama ryba. Když jsem ho ale zvedal ve smotaném podběráku do lodi, ejhle, ono to tak snadno nešlo. Musel jsem se pořádně zapřít a zabrat. Že bych se spletl?
Fakt, asi jo, tenhle by mohl mít ke 20kg. Paráda, po těch skvělých promarněných šancích, že by konečně slušnější kapr?
Dojel jsem na břeh, vzbudil Toníka z říše snů. Krásného šupináče jsme prohlédli a na váze se objevilo uctihodných 21,6kg. Super!!!!!!! Po odvážení podběráku čistá váha 20,4 kg.
Tak to je zatím můj největší na Rainbow. Kruci, má to vzestupnou tendenci (6kg, 12,6 kg, 15,4kg, 20,4 kg)
Přišel lump na Baracudu a zhruba z 5m hloubky.
Den začal skvěle až na to, že mě kapr při přemísťování do saku plácnul ploutví a spadnul do vody, kde rychle zmizel, aniž by bral v potaz moje fotografické touhy. Asi mě na Rainbow není souzena pořádná fotka s kaprem. Ráno sice bylo hnusně, ale zážitky z noci vše převážily.
Navíc Toník měl pěknou jízdu okolo 11h dopoledne na Fabulous a tak jsme si udělali další pěkný výlet na vodu ovšem tentokrát za dne a ve dvou.
Kapr s námi pěkně cvičil a já jen slyšel Toníkovo namáhavé funění, jak se nám kapr snažil zdrhnout. Několikrát nás odtáhnul na hlubší vodu a my už se těšili, jaká potvora se vynoří z hlubin.
"Hele, krásný lysec" asi tak 16kg. Krásná ryba a my měli s Tondou další skvělý zážitek z tohoto jezera.
Na váze se ukázalo po odvážení podběráku přesně 16,8kg. Pár fotek za asistence Jikry Křistka s jeho synem. Krátký videozáznam z pouštění a akce byla hotova.
Tonda po obědě šel navštívit syna Romana, který je s parťákem na stanovišti 7,8,9 (pár fotek z této návštěvy přikládám) a já měl pro sebe 2 hodiny nerušeného dělání návazců.
Jenže chyba lávky, asi v 13hod další jízda tentokrát z mého "tajného" místa za 2. ostrůvkem.
Paráda, tak to si ten dnešek opravdu užiji. Mazal jsem na místo tak rychle, jak to jen šlo. Naštěstí kapr se moc aktivně nechoval a dovolil mi ten luxus, dostat se až k němu. Jenže pak začal obvyklý cirkus. Točení, tahání, no prostě bylo to jak o pouti na řetízkáči. Pěkně mi dával za vyučenou a rozhodně nevypadal, že by svoji kůži prodal lacino. Chvěl jsem se vzrušením a čekal co se z toho vyvine. "Už žádné odhady velikosti, vždyť víš, jak je to těžké odhadnout".Nakonec jsem ho uviděl, už konečně začal umdlévat a já ho vytáhnul na hladinu. Tak to by mohla být moje dnešní už druhá dvacítka!!!!!
Byl to lysec s krásným dožluta zbarveným břichem a vypadal "fakt dost slušně“.
"Jenom to proboha nezvorej". Najednou jsem začal být nervózní a začal jsem spěchat, aby už byl v podběráku. Jenže kapr měl jiný názor a zabral tak, že jsem málem přepadnul do vody.
Zajel pod hladinu a začal se nebezpečně blížit k místu, kde z vody trčí suchý pahýl stromu. Táhl jako čert asi v 2 m hloubce a já s tím nemohl nic dělat.
V té chvíli se tah šokovky prudce uvolnil a já si uvědomil, že kapr je v prd............... "Sakra, byl přece na dosah". Člověk míní, život mění. Pod vodou asi 3 metry od suchého pahýlu byla pod vodou schovaná nějaká větev nebo něco podobného a od pod ní zajel. Zřejmě při nějakém výkrutu se mu vyřízl háček a já tam stál na lodi jak pitomec a klel a klel a .................
No nic, tak zase všechno znovu. Snad budu mít více štěstí při zdolávání, ale tohle mě mrzelo o to víc, že v těchto místech tolik vázek není.
Za celý den a noc tohle byly jediné 3 záběry na celém jezeře a my měli radost, že se nám daří.
Těšíme se na noc a příští den a já Vás všechny pozdravuji a posilám nějaké fotky z dnešního dne.
Hezky den a Maxův Zdar
Vladimír P.

Fotogalerie

 


Zpět na seznam článků