Lukáš Knotek - Jak 100 kilo boilies nemusí stačit….

Po mnoha letech lovu kaprů na Novomlýnských nádržích jsem se rozhodl vyrazit na kapry do zahraničí, a to na jednu velkou evropskou řeku. Díky značnému omezení rybaření na jezerech „pod Pálavskými vrchy“ už jsem potřeboval trochu vypustit a užít si rybaření bez nějakých stresů. Toužil jsem zažít lov non stop, zavážení, bivakování, lov na více prutů… Prostě to, co je v zahraničí běžné, pouze v našich podmínkách, díky cítění našich „hospodářů“ stále nemožné. Po velkých přípravách jsem spolu s otcem a třemi kamarády vyrazil směrem na jih do Francie.
Již dva roky mám možnost testovat boilies firmy Max Carp, a tak nemohla tato výprava proběhnout bez kuliček z jejich rolovacího servisu. Během lovu na Pálavských jezerech (vlastně i jinde) jsem pokaždé praktikoval lov pomocí velmi malého množství krmení (boilies + pelety). Neboť našim cílem byla řeka se silným proudem a intenzívní lodní dopravou, tak jsme byli nuceni vyrazit s velkým množstvím krmení. Tyto informace jsme měli přímo od kaprařů z Francie, kteří nás upozornili, že po průjezdu velkých dopravních lodí dojde k obrovskému zvíření dna a odnosu návnad. Kromě tohoto rušivého faktoru je část návnad unášena i silným proudem a dále je zde obrovská populace kaprů kolem 10 kg, kteří lovné místo během krátké chvíle dokáží dokonale vysbírat do poslední kuličky. Po zvážení všech těchto okolností jsme s sebou vezli 130 kg boilies a 30 kg pelet. Připravit takovéto množství krmení by bylo nad naše úsilí, proto jsme velmi rádi využili profesionálního Max roll servisu a nechali si na výpravu připravit 30 kg boilies  Mad-max, 30 kg Beastliness, 20 kg A1-roll, dále 25 kg ryba–maso a ještě 25 kg „tropického ovoce“. S těmito zásobami jsem chtěl s otcem vydržet lovit deset dní.
Termín naší výpravy se neustále oddaloval, protože jsme z Francie měly hlášeny vysoké průtoky na řekách a to díky intenzivním dešťům. Naštěstí se počasí umoudřilo, průtoky řek poklesly na požadovanou intenzitu a tak plni nadšení jsme ve čtvrtek po práci nasedli do maximálně přeplněného Jeepu a celou noc se řídili za vidinou velkých kaprů. Ráno jsme konečně byli na místě. Zakoupení povolenek bylo pouhou formalitou v místních rybářských potřebách a tak jsme se velmi rychle pustili do výběru lovného stanoviště. Po dvou hodinách hledání jsme se usadili na místě, které se nám zdálo vhodné jak pro postavení bivaku, tak pro potencionální výskyt kaprů. Podle dřívě získaných informací nám bylo doporučeno lovit uprostřed řeky, na korytě a to v hlavní plavební dráze. Tato taktika ale sebou nese riziko neustálého unášení krmení po proudu při průjezdu jakéhokoliv plavidla. A z toho důvodu je zde nezbytné krmit ve velkém množství. Montáže jsme vyvezli na 100 až 150 metrů, kde dno řeky padalo ze 4 do 8 metrů (klasický průběh koryta). Dno koryta bylo tvrdé, bez výskytu bahna. Na této řece se nám osvědčily jednoduché montáže. Díky proudu a hlavně projíždějícím lodím bylo nutností používat odpadávací olova o hmotnosti 200 až 350 g.  A i při použití takovýchto zátěží častokrát docházelo k „propípávání“ hlásičů, díky „pohybu“ montáže. Kapři měli velmi velké tlamy a tak jsme používali háčky velké velikosti 1 až 1/0, ze silnějšího drátu, abychom je při silných soubojích nevyřezávali a nebo nenarovnali háček.  Už na první pohled jsme byli udiveni, jak je tato řeka bohatá na výskyt mušlí, leknínů a dalších vodních  živočichů. Bylo znát, že si zde přírody váží a dokáží si ji ochránit.
První den jsem se snažili co nejvíce rozkmit prostor před námi a hlavně směrem proti proudu, a tak intenzivně prokrmujeme 10 kilo boilies a 10 kg pelet. První den zůstal bez kontaktu s rybou, ale druhý den brzy ráno po dalším přikrmení přicházejí první záběry. Jednalo se většinou o kapry mezi 8 až 12 kily, kteří jsou ale neskutečně bojovní a dokáží velmi potrápit. Během souboje využívají síly říčního proudu a jejich zdolání vyžaduje /silovější“ způsob zdolávání. Dokud nejsou v podběráku, tak si nejste jisti jakou rybu vůběc ve skutečnosti zdoláváte. Před odjezdem jsme měli jako jasné favority rybí a masové boilies, ale k našemu překvapení je nejvíce záběrů na „tropické“ ovoce a Beastliness. Po třech dnech otec zdolává konečně kapra našich představ. Po dlouhém a vyčerpávajícím souboji do poslední vteřiny podebírám tátovi šupináče o hmotnosti 18,5 kg. Krásný a hlavně zdravý šupináč s ocasní ploutví jako dvě ruce. Následující dva dny se už žádný velký kapr neobjevil, stále vytahujeme jenom menší kapry do 10 kg. Tato skutečnost nás dovedla ke změně místa. Přesunuli jsme se o 10 kilometrů níže po proudu. Dali jsme na radu místních, že na řece je důležité rybu hledat a ne jen čekat, jestli přijede. Ráno jsme viděli v zátoce se třít kapry a tak našeho stěhování nelitujeme. Následoval třídenní kapří koncert, při kterém se téměř nevyspali. Taháme kapry od 10 do 15 kg a máme každé dvě hodiny záběr. Výprava jako z pohádky, ale únava byla každou hodinou, díky nevyspání, silnější. Na tomto místě bylo nejvíce záběrů na boilies Mad-max a Beastliness. Tolik jsme se nechali unést četností záběrů, že jsme neustále přikrmovali a po osmi dnech s lítostí zjišťujeme, že jsme téměř bez krmení.  Díky  tomu musíme, i když neradi, výpravu zkrátit o jeden den. Hřál nás ale ničím nepřekonatelný radostný pocit, protože jsme nalovili strašné množství kaprů a cíl naší výpravy se naplnil nad očekávání. A když se na to dívám zpětně, tak i „předčasné“ ukončení rybolovu mělo něco do sebe, protože jsme měli domu klidnější cestu, která je co do počtu ujetých kilometrů velmi náročná. Průměrná váhá námi ulovených kaprů byla 13 kg, což jsme vyhodnotili jako perfektní. Mezi největší úlovky patřili šupináči o váze 15,5 a 18,5 kg. Našim třem kamarádům se výprava také vydařila a zdolali dokonce lysce o váze 19 a 19,5 kg. Kaprařina na této řece mě totálně uchvátila a již nyní při psaní tohoto článku střádám plány a síly na návrat do tohoto kapřího ráje.

Za Max carp team Lukáš Knotek

Fotogalerie

 


Zpět na seznam článků