Přihlášení uživatele

Přihlášení

Nová registrace | Moje heslo?

Jirka Vetr - Jak se mi splnil sen jet na Rainbow - aneb další kapr nad 20 kg na boilies Red-Rag!

Jirka Vetr s Radkem Pospíšilem podnikli výpravu na Rainbow ve slunném červenci. Vzali si s sebou více druhů boilies, aby mohli "testovat" , co kaprům nejvíce chutná. Jirka napsal o této výpravě poutavý článek a tak asi není třeba cokoliv více rozepisovat.....



Jak to všechno začalo

Ve středu odpoledne mi zavolal Ivan J. , jestli bych nejel do Francie na Rainbow a pokud mám zájem,  tak se mám do pátku rozhodnout. Rozhodování bylo jednoduché,  takovou nabídku jsem totiž nemohl odmítnout. Volám parťákovi  Radkovi Pospíšilovi, ten nevěří vlastním uším kam pojedeme. Do večera  mě volá  asi ještě dvacetkrát jestli si nedělám srandu. Veškerá komunikace musí probíhat po telefonu, protože jezdím po montážích a vracet se budu den před odjezdem do Francie. V práci nemyslím na nic jiného, než na to, kdy už bude den odjezdu.

Odjezd na Rainbow
Konečně je čtvrtek,  den odjezdu a já mám tak málo času na chystání věcí. Vyrážím do Brna nakoupit jídlo, vyměnit peníze a hlavně to nejdůležitější, stavit se na firmě Max carp za Ivanem pro kule. U Ivana je vše nachystaný, tak jak je u něho zvykem, na jedničku. A tak pospíchám honem domů naložit vše potřebný do auta, aby mě manželka odvezla k partákovi Radkovi, kde máme sraz. Radek mě netrpělivě vyhlíží  a když mě vidí tak mává jak na prvního máje, v tom moje manželka dodá, že mám místo mozku šupinu. Po naložení všech věcí do auta a vozíku mužem vyrazit na dlouhou cestu (1910km).
Druhý den v 17h přijíždíme k bráně, kde se vítáme se správcem Pascalem. Správce nás vede do uvítacího domu, kde nám nabízí pivo. Radek se snaží komunikovat , spustí na správce tu svou hatmatilku a používá u toho ruce a nohy. Po směšných pohybech jsme  uznali, že bude lepší si jít prohlédnout jezero a naše místo 21. Při obchůzce jezera jsme se z Radkem shodli, že jsme na nejhezčím jezeře na světě.  Přál bych každému, kdo tu ještě nebyl, aby se sem mohl taky podívat. Po prohlídce si dáváme „šnycl“ a jdeme  spát, abychom byli na ráno fit. Čeká nás totiž „hokna“ v podobě stavění bivaku atd. Však to všichni znáte.

Lovné místo č. 21
Ráno netrpělivě čekáme, kdy se naše místo uvolní. Konečně v 11h je volné a jde se do akce, házíme si korunou, kdo bude sedět nalevo a kdo napravo.  Samozřejmě, že zase prohrávám a tak si Radek  může vybrat stranu, vybírá si molo.Vše je nachystaný a vyrážíme mapovat vodu. Po zapnutí echolotu zjišťuji,že Mušov je na vázky  slabej odvar.Místa jsou vybraná a pruty zavezeny, vlasce táhneme vzduchem přes vidličky, na kterých máme našroubované kruhy. Na jeden prut nasazuji svůj oblíbenej pinpongáček (boilies o průměru 40mm).Tak a je tu chvíle, na kterou se vždy těšíme – sednout si  s parťakem po úporné dřině a dát si kávu.Uleháme do spacáku a čekáme na první píp.

Sŕie záběrů + další osobák 23,2 kg na boilies Red-Rag
A  je to tady, ve tři ráno první záběr, ale bohužel o kapra jsme přišli, to je smůla. Znovu zavážím a jdu pokračovat ve spánku. V pět ráno se ozývá stejnej  prut, kapra zdoláváme, ale je to dorostenec asi 5kg. V 10 dopoledne má Radek taky první píp, honem hop do lodi a frrr za kaprem rainbowakem,kapra vážíme a ručička se zastavuje na 15kg, to není špatný na druhou rybu.
V úterý měl Radek špatný den, protože ztratil velkého kapra , když se ho pokoušel vymotat ze stromu a já mu nemohl pomoc protože jsem si vybral špatný čas na sprchu. Chvíli to vypadalo,  že se budu koupat ještě jednou , ale v rybníku, jak se parťak čertil. Další dny měl záběry jen Radek, zdolal kapry 15.5kg a 17.5kg a moje pruty byly zakletý , stále ne a ne pípnout. Radkovi přichází další záběr na prut,  který má položeny nejdál od břehu mezi stromy. Při vážení kapra který má 15kg říkám Radkovi,  že půjdu zjistit, co se chytá na jiných místech. Vedle nás sedí Belgičani a tak jdu zjistit,  jak jsou na tom se záběrama. Když se blížím k našim sousedům ,vidím že jsou na lodi cca 10m od břehu a máchají dlouhou tyčí ve vodě. Chvíli nechápu co dělají ,dokud nevytahují prut z vody který jim kapr vystřelil z vidliček.Tady se asi nic nedovím  a tak jdu na místo č.1,  kde sedí Maxici,  kteří neměli za celou dobu ani píp. Maxici se mě pokouší opít domácí slivovičkou a tak radši prchám zpátky k prutům.Když přicházím na naše místo vidím Radka, jak se vrací z mým prutem ke břehu a v druhé ruce drží kapra u lodi. Beru sítku z kaprem a snažím se ho dát na podložku, když ho zvedám z vody nevěřím svým očím, ten bude mýt přes dvacet. Vážíme krásného lisce který má 23.20kg ,no tak to je super, kapr zabral na pinpongáček Red-Rag.
A je tady poslední noc výpravy. V noci máme dva zaběry ,ale ani jednoho kapra se nám nepodařilo zdolat a tak hned ráno začínáme balit. Radek bere prut a jede ho vytáhnout,když je asi 30m od břehu má padák na druhem prutu volám na něho, ať se vrátí, že má záběr, skáču za ním do lodi a hurá  za posledním kaprem výpravy . Když přijíždíme ke kaprovi , je už ve stromě, snažíme se vlas vymotat. V tom Radek zařve: „ on je ještě tam!!!“.  Neváhá , svléká se a jde do vody. Vlas vede pod stromem. Radek olamuje par větví , aby mohl s prutem podplavat, super povedlo se, ale vlas se ještě zachytl někde u dna.“Tak se potop a uvolni ho!!!“ „Já se neumím potápět“ odpověděl Radek  a potopil se jak ženská ,jednou rukou si držel nos a druhou se mu podařilo vlas vyprostit . Musel jsem se smát  a přitom zdolávat kapra. Pomohl jsem Radkovi zpátky do člunu a dal mu prut se slovy:  „Zdolej si ho, toho si zasloužíš“! Jen škoda , že na závěr neměl ty správný kila vážil 14kg.
Tak a je zabaleno a už zase domů.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří zařídili,  abych se mohl na Rainbow dostat.
 Děkuji Maxcarpu Max go!!!!!!!


PS: Na co jsme chytali: Red-rag, Fabulous, Devil Fish, Maxcarpone, Maxwinter, Beastliness, Bugaboo


Gratulujeme k parádním úlovkům a dalšímu osobáčku. Jen tak dál.... Max go!

Fotogalerie

 


Zpět na seznam článků