Přihlášení uživatele

Přihlášení

Nová registrace | Moje heslo?

Frank „Fubara“ Ulrich – první letošní výprava do Francie v barvách Max carp

První výprava je konečně před námi...
Od výstavy Rybaření v Brně čas velmi rychle utekl a než jsem se nadál, tak nadešel okamžik odjezdu do Francie, kde se mi na podzim loňského roku nedařilo. Vyzbrojen novým kvalitním krmením jsem vyrazil pokořit tuto vodu. Výprava byla původně naplánována delší, ale museli jsme ji předčasně ukončit, protože se mezitím stalo něco velmi důležitého… Když jsme první den přijeli, bylo počasí velmi dobré a hlavně horké. Vyhledali jsme si místo a nakonec jsme se rozhodli usídlit vpravo od přehradní hráze. Na echolotu jsem našel opravdu bujnou plochu (potopené stromy, větvě, vodní vegataci…), na kterou jsem hned umístil, na čtyřech různých hloubkách, své pruty. Bral jsem to tak, že je normální, když bude 2 dni klid. Třetí den se konečně dostavil „zvláštní“ záběr. Plný radosti jsem skočil do člunu a postupně si ale všiml, že něco není v pořádku. Když jsme se dostali blíže místa záběru, tak se ryba vynořila přede mnou… Hned mi to došlo, protože jsem uviděl tělo nádherně zbarvené, velké a pěkné štiky. Když už jsem chtěl sáhnout po podběráku, najednou divoce začala skákat sem tam a znemožnila mi podebrání. Její volba boilies padla na Fabulous. Trochu zvláštní chytat štiky na boilies nemyslíte? Stejný večer následoval druhý záběr, ale podle razance jsem si byl hned jistý, že je to kapr. Kladl velký odpor a bohužel ani po 20 minutovém souboji, kdy jsem se ho pokoušel dostat k hladině, si našel cestu do husté spleti vázek a nepodařilo se ho zdolat.

První kapři na břehu...
Dalším pokusem bylo položení montáže prutu mojí dcery na místa vzdálená přes 400 m od našeho břehu směrem k druhému břehu. Zde se totiž prudce zvedala lavice. A vyplatilo se! O několik hodin později se pak „ohlásila“ 3. ryba. Společným úsilím jsme kapra dostali na břeh. První šupináč, který byl zdravý a plný síly, sice vážil jen 8 kg, ale udělal radost. Zakousl se do Devil Fish + Pop-up, které si moje dcera tolik oblíbila. Čtvrtý den začal velmi silnými bouřkami a velkými poryvy větru. Na vodě se tím pádem dělaly velmi silné a vysoké vlny. To trvalo nepřetržitě 2 dni a vyjet opětovně zavézt pruty tak nebylo možné.

Hmotnosti ulovených kaprů se zvětšují...
Jakmile se situace alespoň nakrátko zklidnila, myslel jsem jen na to, jeden z mých prutů umístit rovněž na 450 m. Trefa do černého a k večeru pak skutečně přišel záběr na tento prut. Kapr mi udělal obrovskou radost, protože to byl místní tmavě zbarvený špígl s velkými šupinami. Vše nasvědčovalo tomu, že zde kapři jsou a tak jsem hned zkusil další prut přesunout, jak jinak než na velkou vzdálenost k protějšímu břehu. Přišla další ryba, která měla 13,5 kg. Obě tyto ryby zabraly na intenzivně vonící Devil – Fish (vůni „olihní“ totiž miluju a kapři jsou na tom obdobně). Po těchto rybářsky úspěšných závozech jsem přesměroval všechny své pruty k chytání na dálku. I když nejsem žádný příznivec pletených šňůr, přesto jsem při návštěvě rybářských potřeb myslel na chytání na dálku a koupil si je. Že je to velmi užitečné se pak také ukázalo. Díky velké citlivosti (téměř nulová průtažnost) a lovu na velkých vodách lze tyto jen doporučit. Opět se ohlásil můj levý prut, kde jsem nastražil A1-roll a chytil šupináče s hmotností 13,8 kg. V té době se počasí opět změnilo do hustého deště a větru, jehož poryvy byly velmi nebezpečné, hlavně když se člověk nacházel na vodě. Během chvíle přišel záběr na vedlejší prut s Devil - Fish a byl z toho nízký hladový 10 kg šupináč.

Nepatrný záběr, ale parádní kapr...
V noci jsem nemohl spát, tak jsem stál za mým rod-podem. Na čtvrtém prutu jsem zpozoroval velmi zvláštní pohyb mého svingeru, který se pohyboval v malých krocích nahoru a dolu (sem a tam), tak jsem hned zasekl. Myslím, že chtěl uvolnit háček ze své tlamy, čímž mával hlavou sem a tam a ne, že by divoce po píchnutí vyrazil pryč. Tah byl opravdu silný a od začátku bylo jasné, že je to velká ryba. Souboj, jak se patří, do posledního okamžiku na plný výkon. Když jsem se konečně postavil v člunu, abych se přiblížil rybě s podběrákem, tak jsem „mířil“ neskutečně opatrně. Bylo to proto, abych rybu v žádném případě neztratil, neboť jsem stále nevěděl, jak moc váží. Na podložce jsem ji podle zkušenosti odhadl na 19 kg. Tolik jsem si přál, při pohybu váhy, abych správně určil hmotnost… Po druhém pokusu se zastavil ukazatel na 17,1 kg. Odhadoval jsem ji větší a se skřípěním jsem to přijal. A abych nezapomněl chytila se na A1-Roll. Uložil jsem ji do saku na kapry, abych mohl udělat v nadcházejícím dni malou foto-přehlídku.

Boj se silnou bouří a větrem...
Pln energie a adrenalinu jsem chtěl tento prut zavést opět na stejné místo. Ovšem bouře byla čím dál, tím víc silnější. Přesto jsem zkusil vyjet… Můj člun se ale díky vlnám záhy doslova přisál na skalisko tak, že bylo nemožné dostat se na to samé místo. Na břehu si moje přítelkyně a dcera dělaly velké starosti, jestli je vše v pořádku, poněvadž to trvalo velmi dlouho a já jsem zavážení proměnil v boj o holý život. Nakonec jsem se přeci jen dostal k bivaku, ale o položení montáže nemohla být ani řeč.
Další den jsem žasnul nad tím, jak rychle voda dosud vystoupala. Ve vodě jsem hledal tyč, na kterou jsem upevnil sak s kaprem. Kolík byl nyní 1 m hluboko, ale naštěstí jsem ho po krátké chvíli našel. Déšť dál pokračoval. Přes to všechno jsme vystihli pár minut, kdy nepršelo, abychom mohli udělat pár fotek. Potom jsme si dali vydatnou snídani, probírali předešlou noc, kdy jsme chytili 4 ryby. V tom se najednou za bílého dne ohlásil můj vibrační příposlech (jsem totiž neslyšící). Za silné bouře jsem vyrazil se svojí dcerou na vodu, protože ryba už pevně visela ve vázce, ještě když jsme byli na břehu. Kupodivu rychle jsme se dostali nad místo záběru a zkusil jsem opatrně rybu osvobodit z její momentální polohy. Podařilo se a já jsem měl kromě ryby na prutu i 3 kořeny s vlascem. Do podběráku šla celkem hladce. Opět A1-roll. Při zpáteční cestě nás ovšem čekal další problém. Vrtule motoru totiž zachytila můj druhý prut a namotala na sebe vlasec. Ke břehu jsme se tedy dostávali opět s potížemi. Myslím, že ryba vážila kolem 8 kg, ačkoliv jsem jí nevážil !

Voda stoupá a stoupá...
Vodní hladina se zvyšovala neskutečně rychle, protože jezero nyní mělo ještě jiné přítoky, četné vodopády a samozřejmě vydatně napomáhal déšť. Hodně větví a kmenů stromů se dalo zvýšením hladiny do pohybu a bylo unášeno na vodní hladině. Noční zavážení, se tak stávalo velmi nebezpečné. Za celé 2 týdny stoupla voda více jak o 4 metry. Bavili jsme se s jedním francouzským rybářem, který nám řekl, že počasí se teď zase zlepší. Pomyslel jsem hned na mělkou zónu, která se nachází v jiné části jezera, protože tam se bude při svitu slunce teplota rychle zvyšovat. Všechny ryby, které jsme dosud chytili, byly právě v období tření. Z toho bylo pro mně zřejmé, že ryby táhnou do oblasti teplých vod ke tření. Když se následující noc neohlásila žádná další ryba, ráno po snídani jsme se hned přemístili do oblasti mělčin. Čistá voda se během cesty na nové místo silně smíchala se špinavou. Přesto byla má vůle silnější. Měly jsme teď ještě 2 noci čas, ale počasí nebylo dle předpovědi horké natolik, aby se voda podstatněji prohřála. Bohužel jsme už nechytili žádnou další rybu. Naši sousedé byli 2 profesionální rybáři z Německa, kteří také neměli úspěch. Nejen já, ale i oni vědí, že se na této vodě velcí kapři loví a proto se sem určitě ještě při nejbližší příležitosti vrátíme. V uplynulých 2 rybářských týdnech jsem byl nahoře i dole, což mě poučilo. I po této výpravě je cítit moje boilies stále tak, jako by bylo právě čerstvě narolováno. Nejen to, ale i první úspěchy mě vědou k tomu, že jsem se rozhodl správně. Už se nemohu dočkat, až zase vyrazím k vodě a snad Vám brzy napíši další článek, např. o lovu na vodách v Německu.
Mnoho pozdravů od Fubary s rodinou.

Fotogalerie

 


Zpět na seznam článků